Úvodní obrázek je jeden z domů v Litomyšli, kde jsme byli nedávno na výletě. Vlastně jsme tam jeli kvůli vlaku. Děti chtěli vlak. Tak dostali vlak a bylo to super :-). Akorát by to chtělo ještě nějak zařídit, aby chodily samy :-D Ale to nevadí, i takové zážitky se počítají a bylo to moc fajn :-)
Ten dům je vlastně jen taková ukázka umění. Věříte tomu, že umění je ta nejdůležitější věc na světě?
Kdysi, když jsem byla ještě taková mladá žaba, se mě jeden kluk v baru zeptal, na co si myslím, že umění vlastně je. A já jsem se tehdy zamyslela. Jednu vteřinku jsem měla chuť říct, že je to úplně k ničemu, protože to akorát zavazí, bere to peníze ze státních sektorů, které by byly potřeba úplně někde jinde, zabírá to všude místo a lidi to akorát otravuje. Ale naštěstí to byl jenom mžik mysli. Tohle bych si nikdy nedovolila vyslovit nahlas. Místo toho jsem odpověděla, že je důležité do sebe vdechovat krásu umění a přírody, aby nás nepohltil ten obyčejný všední šedý život, kde není moc místa pro radost a pro krásu. Vlastně proč by tam to místo nemohlo být?
Dneska jsem s touto filosofií mnohem dál a klidně mám v ložnici béžový koberec, i když je to s dětmi velmi nepraktické a vlastně už to není ani moc hezké. Protože mně se to pořád líbí a pro mě je to důkaz toho, že jsem se nenechala v životě uplácnout jenom tím, že budu mít všechno tak, jak se to má, protože takhle to dlouho vydrží. Možná mi ani nevadí, že to dlouho nevydrží :-D Zase si koupím koberec, nebo konečně dosáhnu toho, že budeme mít v ložnici tu krásnou dřevěnou podlahu, natřenou na bílo, jenom jako závoj, aby dřevo prosvítalo. To je můj sen a nebojím se ho snít. Ale chtělo by to nejprve, aby ta ložnice byla skutečně moje a ne jenom půjčená :-D
Ještě by asi chtělo zmínit, že jsem člověk, který velmi miluje přírodu a je mi líto toho koberce - té práce a toho odpadu z něj, když se vyhodí, ale nebojte, však já už pro něj najdu nějaké využití :-).
Mě umění nesmírně inspiruje. Otevírá to možnosti, člověk začně lítat v oblacích a zapomínat na ty všední věci ze života. Naopak. Život si může přizpůsobit tomu, aby byl jako to umění. Nemusí být všechno jenom tak, jak se to má, protože to dělají ostatní a protože teď je to moderní. Myslím, že to může být i tak, že každý by měl žít ten svůj sen. Od toho přece sníme. A každý kousek toho našeho snu potom dává dohromady žité umění všech lidí okolo. Někteří jsou praktičtí a někteří zase umělěčtí. Když se spojí všechno spolu, vznikne žité umění. Nebojme s nechat se inspirovat a spolupracovat. Od toho jsme přece na světě.
Nebo jsme na světě od toho, abysme se celý život snažili vypadat jako ta modelka na plakátě, jinak nemáme žádnou hodnotu? Tak to pardon...
vanovamarie.cz
maruskastore.cz
2024 ©